Barbuda – tropické klima po celý rok

Barbuda – tropické klima po celý rok

Asi 480 km východně od Portorika se rozkládá ostrov Barbuda, který je menším sourozencem Antiguy, od níž je vzdálen přibližně 40 kilometrů. Oba ostrovy najdeme v severovýchodní části Karibského moře, kde spadají pod souostroví Malé Antily. Barbuda není tak turisticky vytížena jako sousední Antigua, ale zároveň patří k nejdražším ostrovům v celém Karibiku.

Barbuda rozkládající se na ploše 160,5 km² je přibližně 22 km dlouhá a 13 km široká. Svými rozměry tak tento původem korálový ostrov odpovídá asi dvěma třetinám Antiguy.  Původními obyvateli ostrova byli Arawakové, kteří však byli ve 12. století vyhnáni Kariby. Prvním Evropanem, jenž Barbudu spatřil, nebyl nikdo jiný, než Kryštof Kolumbus v roce 1493. Prvními kolonizátory se stali Britové, kteří na východní straně ostrova v roce 1632 založili osadu s názvem Parham. Začali zde pěstovat tabák a indigo, ale nebyli moc úspěšní. 

V roce 1674 přistál na Barbudě generální guvernér Závětrných ostrovů, Sir Christorher Codrington, který založil první cukrové plantáže. Po cukru byla v té době velká poptávka a tak se jeho obchodu dařilo. Musel nechat z Afriky přivézt otroky, aby měl na plantážích kdo pracovat. Kromě otroků přivezl ještě z Evropy jeleny, divoká prasata a perličky. Nakonec si v roce 1691 od britské koruny celý ostrov pronajal. V rukou jeho rodiny nakonec Barbuda zůstala až do roku 1872. Codrington údajně ostrov využíval k podpoře reprodukce mezi svými nejzdravějšími a nejsilnějšími západoafrickými otroky. 

Kvůli pěstování cukrové třtiny byly nakonec vymýceny téměř všechny lesy ve vnitrozemí ostrova. V 1834 však došlo ke zrušení otroctví, z otroků se stali svobodní osadníci, kteří se přestěhovali na pobřeží a za práci na plantážích si nechávali platit. Ceny cukru poklesly a pro většinu plantáží to znamenalo konec. Po téměř 300 letech získala Antigua a Barbuda v roce 1967 částečnou nezávislost na Velké Británii, v roce 1981 pak bylo dosaženo nezávislosti úplné. Oba ostrovy jsou dnes členem Commonwealthu a hlavou státu je britská královna Alžběta II. 

Rozvoj turismu byl zaznamenán až po druhé světové válce, kdy došlo k vystavění několika hotelů, a na ostrov začali mířit první zahraniční návštěvníci. Veškerý rozvoj byl však utlumen v roce 1995 kdy ostrovy Antigua i Barbuda zasáhl ničivý hurikán Luis. Podařilo se mu zničit celý povrch Barbudy a více než tři čtvrtiny obyvatel připravit o střechu nad hlavou. Škody byly tehdy vyčísleny na 375 milionů USD. Většina infrastruktury již byla obnovena, vystavěny byly nové hotely a mnoho budov bylo rekonstruováno, na pozůstatky této katastrofy dnes narazíte už jen na několika málo místech. 

Barbuda má teplé tropické klima se stálými teplotami po celý rok. Nejvhodnější dobou pro návštěvu jsou suché zimní měsíce, tedy od ledna do března, kdy průměrné denní teploty dosahují 27°C. V tuto dobu je však třeba počítat s velmi vysokými cenami téměř za vše, je totiž hlavní sezóna. Nejteplejší měsíce jsou červenec a srpen, kdy teploty pravidelně přesahují 30°C. Měsíce září a říjen jsou považovány za období dešťů, které však není nijak dramatické. Tento nízký plochý korálový ostrov s maximální nadmořskou výškou 140 metrů je díky odlesnění v dávných dobách dnes pokrytý převážně suchomilnými křovinami.

Na ostrově žije okolo 1500 obyvatel, kteří se živí stejně jako jejich předci převážně zemědělstvím, tedy pěstováním cukrové třtiny, bavlny, ovoce a zeleniny. Mnoho lidí chová dobytek nebo se věnuje rybolovu. Mladší generace už je zaměřena spíše na cestovní ruch, pracují v hotelích, restauracích, kavárnách nebo prodávají suvenýry na plážích. Barbuda je oproti sousední Antigue o poznání klidnější, turistů je zde méně a nabídka služeb chudší. Přesto se zde nachází jedny z nejdražších hotelů v Karibiku.

Hlavním a jediným „městem“ na Barbudě je Codrington. Tuto osadu pojmenovanou po generálním guvernérovi Závětrných ostrovů v 17. století, tvoří několik ulic vedoucích od slané laguny. Není tak ničím moc zajímavá, návštěvníky na ostrov lákají spíše překrásné pláže, průzračná voda a pestré možnosti šnorchlování a potápění. Barbuda je téměř po celé své délce lemována jedinečnými plážemi, které jsou jako vystřižené z katalogů cestovních kanceláří lákající na exotickou dovolenou v tropickém ráji. Nejdelší pláž se táhne v délce 22, 5 km od jižního cípu mysu Cocoa Point podél západního pobřeží ostrova až k mysu Palmetto Point. Odtud pokračuje ještě dále po vnějším okraji codringtonské laguny. 

Skvělé podmínky pro potápění a šnorchlování se nabízí na jihu ostrova, v okolí zálivu Gravenor Bay a v blízkosti útesu Palaster Reef. Zkušení potápěči, kteří rádi objevují potopené vraky lodí, by se měli vydat k útesu Goat Reef na severu Barbudy. Jelikož se na Barbudě prozatím nikdo nevěnuje podnikání v oblasti potápění, je nutné si veškeré potápěčské vybavení dovézt vlastní. Pronajmout si lze pouze rybářské čluny. 

Těmi se můžete vypravit například do rezervace s názvem Frigate Bird Sanctuary na severním konci codringtonské zátoky, kde se nachází obrovská hnízdní kolonie mořských fregatek. Údajně je to dokonce největší kolonie fregatek na světě, odhaduje se, že zde hnízdí až 2500 párů těchto ptáků. Jde o fregatky vznešené, lesklé černé ptáky s rozpětím křídel 2,5 metru, kteří se mohou vznést do výšky až 600 metrů. Období páření nastává v srpnu a trvá až do listopadu. V tuto dobu samci lákají samice na svá nafouknutá rudá hrdla, během námluv navíc třepetají roztaženými křídly a vyluzují zvuk podobný bubnování. Čistě bílá mláďata se v neuspořádaných hnízdech z větviček rodí v období od prosince do února. V oblasti Frigate Bird Sanctuary bylo kromě fregatek popsáno ještě dalších asi 400 ptačích druhů. Z toho důvodu je tato porosty mangrove lemovaná rezervace oblíbeným cílem ornitologů z celého světa. 

Na Barbudě stojí za návštěvu také jeskyni Dark Cave situovanou na severu ostrova. Vede do ní nízký kamenný tunel a její podzemní tůně jsou domovem pro vzácné slepé garnáty. Další jeskyně s názvem Darby Sink Cave se nachází na náhorní plošině The Highlands. Jde o propadlou jeskyni, v jejíž 21 metrů hluboké propasti se daří palmám a nejrůznější tropické zeleni. 

- jap -

Článek byl zobrazen 4 518 krát.